Podlehnutí nákupní horečce během covidu, přecenění vlastních finančních možností, drahé energie i levnější a lákavější nemovitosti v zahraničí. Důvodů, proč aktuálně výrazně převládá u rekreačních nemovitostí nabídka nad poptávkou, je více. Jedno je ale jasné. Na trhu můžeme sledovat výprodej chat a chalup. A s tím i klesající ceny, které mohou být zajímavé pro investory. […]
Zájem o stavební parcely klesá. A není divu. Kdo není v balíku nebo nemá odvahu vzít si nevýhodnou hypotéku, má smůlu. Ceny pozemků se stále drží až nesmyslně vysoko. V Mělníku v průměru pět až šest tisíc korun za metr čtvereční, v Kralupech nad Vltavou skoro sedm tisíc. A ani ve vesnicích kolem obou měst o […]
Historie společnosti RE/MAX se začala psát v roce 1973, kdy ji založil Dave Liniger. Ten se rozhodl změnit realitní byznys. Začal například tím, že makléřům nabízel vysoké provize z prodejů. Do své firmy díky tomu přilákal zkušené a šikovné obchodníky, kteří celou značku posouvali dál. I přes drobné problémy se zakladatelům podařilo prorazit a vytvořit významnou […]
Vícegenerační bydlení v bytě zná český divák například z filmů o rodině Homolkových. Česko trápí bytová krize. Nůžky mezi dostupným bydlením a schopností ho měsíčně splácet bez fatálního dopadu na příjem domácnosti se rozevírají. Podle dat některých realitních serverů se zdá, že je tu řešení – stěhování s rodiči.
Jednou z cest, jak si nepustit k tělu aktuální stále zrychlující inflaci a nemuset se tolik strachovat o hodnotu úspor, jsou investice do nemovitostí. A nejstabilnější investicí s nejvyšším zhodnocením jsou pozemky. Platí to už dlouhodobě a v poslední době se to ukazuje ještě víc. Ceny pozemků rostou ještě rychleji, než je tomu u bytů […]
Nepoštěstí se každý den být vybrán ke spolukomentování článku pro New York Times. Tentokrát se tak poštěstilo majiteli kanceláře RE/MAX 4 You, který reportérovi odpovídal na otázky ohledně realitního trhu v Praze. Originální článek si můžete přečíst ZDE.
Daň z nabytí nemovitých věcí bude zrušena, schválila vláda. Zároveň s tím skončí i odpočty úroků z hypoték a úvěrů od stavebních spořitelen. Odpočty mohou zatím využít lidé u smluv uzavřených do konce roku 2021. Novela musí ještě projít schválením Parlamentu.
Čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti, kterou od konce roku 2016 platí kupující z tzv. nabývací hodnoty, mnoha lidem udělala pořádnou díru do rozpočtu. Pokud si člověk například pořídil nemovitost v hodnotě pět milionů korun, musel na dani odvést 200 tisíc korun.
Již na konci března ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přišla s tím, že tato daň by měla být zrušena, což vláda o měsíc později schválila. Nebudou ji tak muset platit lidé, kteří si koupili nemovitost počínaje prosincem 2019, resp. v tomto období podali návrh na vklad vlastnictví do katastru nemovitostí.
To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března a později, kterou ministerstvo kvůli pandemii koronaviru odložilo do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji již uhradili, bude jim vrácena.
Zrušení daně se vláda rozhodla kompenzovat tím, že zruší i daňově odečitatelné položky, kdy se ze základu daně odečítají úroky z hypoték a úvěrů od stavebních spořitelen. Již během prvního seznámení se svým návrhem Schillerová v březnu uvedla příklad koupě nemovitosti za pět milionů korun.
„Kupující si na to vezme čtyřmilionovou hypotéku a hned na začátku teď musí zaplatit daň 200 tisíc korun. Když si uplatňuje odečet z hypotéky při úroku 2,28 procenta, tak si od základu daně první rok odečetl 91 200 korun a získal 13 200 korun. Pokud splácí hypotéku 30 let, tak získá asi 187 tisíc korun. My říkáme, ať má hned 200 tisíc korun,“ vysvětlovala Schillerová svůj návrh.
Daň z nabytí nemovitých věcí byla zavedena v roce 1993 jako daň z převodu nemovitostí. Uhradit ji musel prodávající, kupující se stal ručitelem. Mnozí prodávající tak výši daně zohledňovali v prodejní ceně nemovitosti.
„V době, kdy daň z nabytí platil prodávající, se částka daně zohledňovala a byla součástí prodejní ceny. Není to úplně tak, že by se k prodejní ceně automaticky připočítala daň, ale počítalo se s tím, že část prodejní ceny patří státu,“ uvedl pro Novinky Pavel Hassman ze společnosti RE/MAX 4 You.
Když prodávající daň nezaplatil, kupující se dostal do situace, kdy daň zaplatil dvakrát, jednou v prodejní ceně, podruhé jako odvod státu.
Co dosud platí
Od 1. listopadu 2016 se poplatníkem daně z nabytí nemovitosti stal kupující, resp. nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci.
Daň z nabytí činí čtyři procenta z tzv. nabývací hodnoty, kterou lze případně snížit o uznatelný výdaj (např. náklady za znalecký posudek).
Podat přiznání k dani a uhradit ji je nutné do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Daň nemuseli například platit lidé, kteří si jako první majitelé pořídili byt v novostavbě.
Od základu daně je možné odečíst úroky zaplacené za úvěry na bydlení (hypotéky, úvěry od stavebních spořitelen), které poskytly pouze banky až do výše 300 tisíc korun ročně.
„Kolik to žere?“ je častá otázka mezi řidiči. Pro zájemce o nemovitost je až na druhém místě.
Od letoška musí všechny novostavby v Unii, tedy i v Česku, splňovat velice přísná pravidla. Budovy by měly mít v podstatě nulovou energetickou náročnost. Nařízení platí v celé Evropské unii a jednotlivé státy musely upravit pravidla pro stavbaře. U nás to stanoví konkrétně vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.
Byť většinu z nás zajímá, kolik mu doma proletí „komínem“, radiátory nebo přes všechny elektrické spotřebiče, při nákupu bydlení to ještě není priorita. Byť prodejce nemovitosti musí zájemci předložit energetický průkaz o tom, jak moc nebo málo je stavba energeticky náročná. „Troufám si říci, že energetický průkaz vypovídá o skutečné náročnosti zhruba z osmdesáti procent a pro klienty není sám o sobě příliš důležitý,“ řekla deníku Metro Renáta Lichtenegerová, mluvčí M&M Reality. Při nákupu ale vždy rozhodují peníze, které lidé v daný okamžik na nákup bydlení mají. „Když potřebuje klient tři pokoje a nezvládne financovat jiný byt, koupí byt v paneláku. Dá přednost tomu, který je zateplený a má plastová okna,“ dodává Lichtenegerová. Jestli je ale v kategorii E nebo D, je pro zájemce podružné. Navíc u bytových domů se energetický průkaz zpracovává pro celou stavbu, jednotlivé byty se v náročnosti vytápění mohou výrazně lišit.
„U momentálně nabízených bytových domů nabízíme druhou nejnižší energetickou náročnost B,“ uvedl pro deník Metro Radek Ježdík, mluvčí společnosti Central Group. Snaží se tak vyhovět obecné poptávce po úsporném bydlení. „Takzvané pasivní domy v energetické třídě A požaduje v tuto chvíli jen zanedbatelné procento lidí. většina si totiž uvědomuje, že výrazně zvýšené náklady na nákup takového bytu nemají v rozumné době v podobě úspor za energie a vytápění ekonomickou návratnost,“ říká Ježdík.
Konkrétní postřehy z „terénu“ popsala pro deník Metro makléřka Monika Maděrová ze společnosti RE/MAX. „Energetický průkaz řeší klienti hlavně u rodinných domů po rekonstrukci či u novostaveb,“ říká Maděrová. V případě bytů je prý zajímá více vyúčtování za předchozí roky a výše záloh. „Třída energetické náročnosti, jak ji uvádí průkaz, takové informace neposkytuje. Setkáváme se ale i s tím, že zájemci v mnoha případech průkazům nerozumějí a nevědí, jaké informace z nich mohou vyčíst a co dané energetické třídy ovlivňuje,“ připomíná Maděrová.
Povinnost pořídit průkaz energetické náročnosti budov mají majitelé nemovitostí od roku 2015, pokud je prodávají nebo pronajímají. Musí ho mít i všechny novostavby nebo nemovitosti užívané státem.
PAVEL HRABICA
Koupit si vlastní byt je pomalu sci-fi. Zvlášť v hlavním městě. Ceny nemovitostí jsou o více než třetinu vyšší než před finanční krizí. Hypotéku jen tak někdo nedostane. Navíc nemovitostí, ze kterých by se dalo vybírat, je málo. Pořídit si rodinné hnízdečko tak začíná být v Česku oříšek. V deseti bodech vysvětlujeme proč.
Pražákům, těm je tu hej… zpívá legendární Pražský výběr. Opravdu? Má jim zbytek republiky co závidět? A mají Pražané právo střílet si z Brňanů? Výpočty Seznamu ukazují, že všechno je relativní. Pokud jde o platy, jsou na tom Pražané nejlépe. Když je ale vztáhneme k cenám bytů, mají se ze všech daleko nejhůře. Naopak nejlépe jsou na tom v tomto ohledu Ústečané.
Seznam porovnal čisté mediánové příjmy v jednotlivých krajích s cenami průměrných třípokojových bytů v novostavbách v letošním prvním pololetí. Výsledkem je doba, po kterou by museli obyvatelé jednotlivých krajů odevzdávat celý svůj plat, kdyby byt chtěli koupit za hotové. Jak jste na tom právě vy, najdete v této tabulce.
Na českém realitním trhu přituhuje. Nemovitosti zdražují rychleji, než rostou příjmy těch, kteří by si je chtěli koupit. Může se stát, že trh úplně zamrzne. Prodávající nebudou chtít zlevnit, aby nešli pod cenu, a kupující nebudou moci nebo chtít koupit. „Pak si budeme muset možná počkat, až trh najde novou rovnováhu nebo až budeme v Česku mít vyšší příjmy, abychom si bydlení vůbec mohli dovolit pořídit. Paradoxně konjunktuře a současnému blahobytu navzdory,“ konstatuje majitel Hyposervisu a provozovatel portálu Cenovamapa.org Milan Roček.
A nejde jen o potřebu vlastního bydlení, stahují se i ti, kteří do nemovitostí chtějí ukládat peníze. „Investoři v nemovitostním segmentu jsou již opatrnější a neočekávají tak výrazné růsty cen jako v posledních letech. Celkově vidíme postupný pokles zájmu o investice zejména z důvodu vysokých pořizovacích cen,“ uvedl Pavel Hassman z realitky RE/MAX 4 You.
Česká národní banka ve své poslední zprávě o finanční stabilitě uvedla, že ceny nemovitostí jsou o 35 procent vyšší, než byly v roce 2008 před světovou finanční krizí. Podle odhadů centrální banky se nadhodnocení cen nemovitostí v polovině letošního roku pohybovalo v rozmezí 15 až 20 procent. „Hlavní příčinou byla nedostatečná nabídka bytů a rodinných domů ve velkých městech,“ sdělila ČNB.
A nabídka bude za poptávkou pokulhávat dál. Kromě toho, že se málo staví, se do velkých měst stěhují lidé z regionů. „Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy se očekává, že do 30 let budou v Praze dva miliony obyvatel. Stejná zátěž potom bude čekat i Středočeský kraj. A tady není kam se nastěhovat,“ upozornil člen představenstva Hypoteční banky Vladimír Vojtíšek.
Milan Roček, provozovatel portálu Cenovamapa.org, vytipoval deset důvodů, proč je dnes kvůli vyšponovaným cenám nemovitostí problém začít bydlet ve vlastním.
