To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března a později, kterou ministerstvo kvůli pandemii koronaviru odložilo do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji již uhradili, bude jim vrácena.
„Kupující si na to vezme čtyřmilionovou hypotéku a hned na začátku teď musí zaplatit daň 200 tisíc korun. Když si uplatňuje odečet z hypotéky při úroku 2,28 procenta, tak si od základu daně první rok odečetl 91 200 korun a získal 13 200 korun. Pokud splácí hypotéku 30 let, tak získá asi 187 tisíc korun. My říkáme, ať má hned 200 tisíc korun,“ vysvětlovala Schillerová svůj návrh.
Daň z nabytí nemovitých věcí byla zavedena v roce 1993 jako daň z převodu nemovitostí. Uhradit ji musel prodávající, kupující se stal ručitelem. Mnozí prodávající tak výši daně zohledňovali v prodejní ceně nemovitosti.
„V době, kdy daň z nabytí platil prodávající, se částka daně zohledňovala a byla součástí prodejní ceny. Není to úplně tak, že by se k prodejní ceně automaticky připočítala daň, ale počítalo se s tím, že část prodejní ceny patří státu,“ uvedl pro Novinky Pavel Hassman ze společnosti RE/MAX 4 You.
Když prodávající daň nezaplatil, kupující se dostal do situace, kdy daň zaplatil dvakrát, jednou v prodejní ceně, podruhé jako odvod státu.
Co dosud platí
Od 1. listopadu 2016 se poplatníkem daně z nabytí nemovitosti stal kupující, resp. nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci.
Daň z nabytí činí čtyři procenta z tzv. nabývací hodnoty, kterou lze případně snížit o uznatelný výdaj (např. náklady za znalecký posudek).
Podat přiznání k dani a uhradit ji je nutné do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Daň nemuseli například platit lidé, kteří si jako první majitelé pořídili byt v novostavbě.
Od základu daně je možné odečíst úroky zaplacené za úvěry na bydlení (hypotéky, úvěry od stavebních spořitelen), které poskytly pouze banky až do výše 300 tisíc korun ročně.
Celý článek
